Z hovna tatarák neuděláš

Komisní vidlák

 

Je fakt zkurvenej hic! Takovouhle výheň už nepamatuju leta. A já starej debil si vyberu den jako je tenhle na sraní se po úřadech. Vybrat si takovej den může jen takovej slaboduch jako jsem já. Stojím, čumím, dejchám smradlavej vzduch přefiltrovanej a vobohacenej vo ten zpíčenej kysličník uhličitej z desítek různě poškozenejch plic okolostojících nešťastníků. Přímo cejtim ty hejna vypečenejch malejch sráčů napadajících moji imunitu. Stojím, čumím na nechutně upocenýho páchnoucího týpka přede mnou. Typickej vidlák se stohem slámy v botech. Žmolí v tý svý upracovaný hnátě(chybí mi to, čemu ty vocásci inťouši říkají sociální empatie, kdo je hovňous a sere na vzdělání nebo na umění vojebání druhejch ať maká až se z něj kouří, a tohle je přesně ten typ) papíry vod tý svý prorezlý kraksny a tiše se modlí, aby si mu s těma jeho papírama ta píča brejlatá za přepážkou nevytřela prdel a von nemusel sáhnout do toho svýho zahnědlýho štrozoku pro nějakou škváru. Koupil by si zase jenom další sráč s kterým by absolvoval podobný horory furt dokola. Rosí se mu pleš, kurva, tak tohle já fakt nesnáším. Vidím jak mu ty kapky tečou na zátylek. V těch jeho záhybech - vypadá mimochodem jako ten debilní čokl, kterej má to hovadský rákosnický jméno, že bych si ho nepamatoval ani kdybych sral magi v kostkách - v těch záhybech to musí kypět životem. Smrad, že bych blil, to vokno vo který se vopírá se celý vorosilo jak brejle buzíka v sauně. Za těma nehtama snad pašuje hnůj. Proč já musím zrovna stát ve frontě za podobným hnusem. Proč kurva bože přede mnou nestojí nádherná kozatá macatá blonďatá svině bez podprdy, který bych moh aspoň čumět do vejstřihu. A v případě velkýho štěstí se třeba vo tu její prdel votřít. Pak by se část krve, která mně pulzuje v mozku přesunula do ptáka. Hned by bylo líp. Ale protože jsem to já a né nějaký zkurvený hovado imrvére líbaný štěstěnou, čumim na balíka, vo kterýho když se votřu, akorát tak hodím šavli a zbliju jim ten krásně vyleštěnej úřad. Stojím a čas se vleče. Vleče se ještě víc než ten debil s vočima na tykadlech. Kdyby mi nebylo tak blbě… Bože, v držce mám jak v polepšovně! To sem snídal vajgly?! Kurva! Já snad včera lízal tureckej hajzl. A co je horší, matně si pamatuju, že sem se navážel do Tribiho. Ten chlast mě přivede do hrobu.Rači na něj nebudu myslet, na sráče zkurvenýho. Tribi. Pokud znáte nějakýho hodně velkýho zmrda, vynásobte si ho milionkrát a budete asi tak v pětině. Kurva a ne že mě nějakej píčus obviní z plagiátorství toho vola z toho filmu vod toho anglánskýho kokota. Tu zasranou smažku, co do sebe rvala herák, toho Rentona. Jedinej dobrej týpek tam byl ten, co každýmu rozbil držku. Ale řeknu vám, věřil jsem tomu asi jako slovu fráterníka, že nemrdá svou hospodyni. Vždyť to byl chcípák k pohledání! To Tribi, to je jiný hovado. Svinskej sráč to je. A na světě existuje jen jeden ještě větší debil. Ten, kerej Tribiho dráždí. Já!! Do píči, ta hromada hoven přede mnou se snad roztejká. Eště že se nesnaží navázat hovor. Esli mu z držky smrdí stejně jak z hadrů, tak potěš prdel. Musim si najít nějakej vobjekt, na kterej se bude dát čumět. Zatajit dech a čumět. Čumění, to mi de, v tom sem podle svýho fotra debila mistr světa. Jenže tady můžu koukat leda tak do blba. A to je královská disciplína. Stojím, čumím, dejchám a především si řikám, nemysli na Tribiho. I tak mám dost svejch zkurvenejch problémů. Co tam sakra ta kurva brejlatá dělá. Tendle štrůdl se eště nehnul. Kurva, makat jako vona, tak má ještě půlka města ve svejch kárách rádio. Tak dělej, trocha života do toho umírání. Sereš se s tim, mákni, do hajzlu!. Vypadá jak pometlo, kunda. Kozy má jak kokršpaněl uši. Zase stojím v blbý frontě, s vidlákem před rypákem a neschopnou sviní za přepážkou. Vedle?! Tam to jede jak po másle! Ta stará rašple, co tam je, už asi žije jenom prací. Prací a sháněním žrádla a jinýho šmejdu pro svý zmetky. Jedna z těch co nakupujou v sekáčích pro svýho starýho jetý slípky s japoncem. Bůra za kus! Co na tom, že z nich musí sem tam vyklepat filcky jak německý helmy. Ta bába maká, jak kdyby to měla v úkolu. Jo, ale co mi to je platný! Já stojím ve frontě u spící panny. Panny! Chachá, jak tak koukám na ten její kukuč, ta už přeřízla nejmíň půlku tohodle zkurvenýho města. Ufff, cejtim jak mi teče zkurvenej pot po zádech. Prdel budu mít za chvíli celou vopruzenou.

"To je horko, že?"

Uááá, vidloš navazuje konverzaci! Ty krávo, z tý držky, to je tah! Mám dobrej vodhad, smrad jak když vykopneš z cikánský maringotky prkno.

"Kurevský," řikám a přemáhám se nedodat ¨dědku zasranej¨. Srágorku to slovo evidentně vyhodilo z konceptu. Čekal asi něco jako ´Opravdu je horko a ta fronta se nehýbe´ . Jo, ale to by tady musel stát někdo jinej. Nějakej podělanej blbeček z nedělní školy. Dědek se votočí a stará se zase vo svý. Zaplať pánbů. Jsem už dost trestanej tím, že tady smrdím v tý posraný frontě. A to sem nemusel. To sem teda kurva nemusel, jenže... Tak nějak je to dycky, tak nějak píčou ke zdi. Člověk se snaží, ale někdo tam nahoře mu furt hází pod nohy zkurvený klacky. Já nejsem bohužel kurva žádná výjimka. Tribi. Kurva, proč já na toho zmrda musim furt myslet. Zasranej chlast, co jen se včera v Pibi clubu dělo… Jo už to mám, už si to matně pamatuju. Sakra, do píči, člověk by si svý největší životní průsery měl pamatovat líp. Tak aby bylo hned zpočátku jasno. Tribi, ten čurák posranej, je můj šéf. Ale né jen tak ledajakej šéf. Ten hajzl šéfuje Pibi clubu. Je to jen taková podělaná zástěrka. Normálně ta svině dýluje všechno co ty sračky smažky proženou přes rypák, držku, prdel, žíly… Já tam dělám vocmrdávku. Kokota na všechno. Marceli todle, Marceli támleto. Kurva a to můžu bejt rád, že mi zrovna v dobrý náladě řikaj Marceli. Vobčas jsem taky "mladej" a to vám teda povím, to mě sere fakt šíleně. Do píči, celej svůj život jsem byl všude nejmladší. Už vod tý podělaný školky. Toho koncentráku pro malý zmrdy co rostou přímo pro ulici. Aby kurva mohli hned jít a šikanovat slabší zmrdy. Měl jsem tu smůlu, že jsem byl chcípak. Zpíčená třasořitka. Držku mi rozbil každej píčus. Táhnu to trauma vod malička. Kurva! Ale však já jim to ještě natřu, hajzlům! Jen přežít todle dopoledne. Do píči. Áááá, fronta se pohnula. Kurva to je snad nejdelší fronta vod tý doby, co nebyly za bolševika kundafáče. Jak se má člověk soustředit!

"Prosím vás…" Uááá, vidloš a jeho smrdutej píčí chřtán!

"Prosím vás, mohl byste mi podržet to místo, stojím tady už tři hodiny. Musím..."

Kurva, ksichtí se u toho jak kripl.

"Ale jistě."

Do píči, já a slušňák, tak z toho budu ublívat eště tejden. Nejradši bych mu řek, vyser si voko zmrde, ale u těhle rolnickejch týpků člověk nikdy neví. Celej život přehazoval posranej hnůj, takže páru von asi má. Tak ať táhne zasmrdět aspoň hajzl. Už vidím, co z něj padá. Hovna jak skulptury vod Volbrama Zoubka. Grrrrr. Prodírá se davem, kokot. Ten se za ním zavřel jak voda za pořádným chrchlem. No tak co tady máme. Kdopak nám to stál před naším kamarádem z Prdelní Lhoty. Tý krávo, nějaká kuřka. Dlouhý vlasy, postavička ucházející, hmm, to bude jiná. Trošku se seznámím. Hodím lehkej, lehoulinkej votřelink. Kurva, že bych nakonec dostal tu krev z tý svý podělaný hlavy. Zaujmul jsem kokotovo místo a sunu si to dál. Musím na to vopatrně, třeba ještě dneska vyleju koule. Tak a teď se nějak nenápadně přisát. Už, už to bude...

"Prosím? Potřebujete něco?!"

Kristepane na nebi, otočila se, já se poseru! Ta má už aspoň třikrát přetočenej tachák. Kurva, do hajzlu, bleju! Nejdřív vidloš a teď stará rachomejtle.

"Pardon, to víte udělalo se mi trošku nevolno, je tady děsnej vzduch."

Ježíš já kecám. A jakej sem slušňák! To víš, že ti nebudu vyprávět vo tom, jak sem se chtěl na tebe přimáčknout a pohrát si v kapse s tkaničkou.

"Opravdu, mělo by se s tím něco udělat, tohle je šílené," pravila sépie.

Hlavně se nepouštět do nějakých delších rozhovorů. Sic jí z držky nesmrdí, ale její umělej chrup hází nebezpečný prasátka. A ty nedělaj ani trošku dobře mým vočím. Na voči sem chabrus. Na dálku vidím tak leda velký hovno. Kurva, když to tak vemu, sem pěkně posranej chcípak.

"Jo, jo pani, je to v prdeli." dím.

Kunda pozdvihla svý vytrhaný vobočí a něco si zamumlala pod svůj už hůř vytrhanej knír. Kurva, francouzák s ní, to musí bejt jako cucat smeták. Baba usoudila, že se mnou asi nebude debata na úrovni. Rači se votočila a něco šuchtá kreténovi před sebou. Jóóó, jako bych to slyšel. ´Slyšel jste to pane?! To je teda mládež! To za našich mladejch let nebejvalo´. Kráva! Za jejich mladejch let to bylo úplně stejný. Jen to v tý době nebyla taková píča zakyslá. Mentorování, to je věc kterou fakt miluju. Serou ti sračky do kebule, co rozum sbíráš. Kurva to je pořád ´nedloubej se v nose, prdeli, seď rovně, mluv slušně, nedělej vopičky´. Čék si pak řek. Cha, a just, kreténi! Dycky pak přilítla výchovná facka a bylo vymalováno. Kurva a do píči, co já jsem za mládež?! Jenže pro tu starou ochechuli je mládež každej, kdo je mladší než hnědý uhlí. Do prdele, ale na druhou stranu jak to dělá, že sem si jí zezadu splet. Jo kolem a kolem, zezadu bych jí šukat moh. V největší krizi. Pokud to není nějaká posraná černoprdelnická koza, tak ve svejch letech ví kam a jak šáhnout. No ovšem pokud její nejlepší orgasmus bylo mlácení kolenama před voltářem, tak to teda potěš prdel. Tak leda sem tam blbě přeblafla fláterníka. Nebo si vožralá mešním vínem střihla trojku s velebností a kostelníkem. Jojo, je to chamraď. Znám pičuse faráře a ten posílal svou kuchařku každej den pro deset lahváčů a flašku meruňky. To musel bejt stejně život, věčněj zmrmlanej jak kráva. V tejdnu zajel na čundr, klasa. Pak se nasál jak pytel a provětral jí tu zapařenou díru. Žádnej zkurvenej stres. Jeho šéfici, těm je u prdele, co dělá. Sami protahujou kukátka mladejm ministrantům. Kurva jak vo tom sami melou, sodoma a komora. Takovej vojeb bych bral hned. Jenže já vím píču vo tom kokotovi, co ho židáci vyvěsili do průvanu. A že bych byl nakřivo z toho číst nějaký zpíčený kraviny… Když slyšim zjevení, tak se mi tak maximálně zjeví kozatá kuřka. A číst Bibli a podobný kraviny je největší zkurvená ztráta času co znám. Jen těch sraček co mě nutili číst ve škole. Zpíčená škola. Do hoven s ní. Všechno, co umim, mě naučil život, a ne nějakej úchylnej ústav, kde stejně jen koukaj učitelé jak by voklátili prsatou vosmačku. Peďáci zasraný! Jo, to můj bratříček, to je takovej přesnej příklad dopadu na osobnost ze strany těhle přichcánků. Můj bratříček Renek. Dost velkej zmrd, tomu věřte! Kouká jak kdyby neuměl do deseti počítat, ale každej vůl kterej tomu uvěří, se bude setsakramentsky divit. Náš milej Reneček, chytrej, úspěšnej, krásnej… Kurva kolikrát já v životě slyšel, ´kdybys byl jako Renda, podívej se na sebe! Reneček, ten dostudoval¨. Jako dneska vidim toho zmrda, jak se naparoval s tou zpíčenou trubkou. Prej diplom a klíč k světlým zítřkům…Hovno, do prdele! Stal se z něj učitýlek. A to jeho věčný ´Marceli, zamysli se nad svojí budoucností´ - nasrat!. Sám blbej zmrd zbouchnul jednu pipinu, kundu hustě nevábnou. Fak, seno a vidle, kurva. A navíc netykavku. Jednou ve slabý chvilce, sem ji chtěl voklátit. Pravda, byl sem vožralej jak cepelín, takže hned jak mě velmi pohoršeně vodmítla, sem jí poblil nohy. Maj spolu dva malý ksichtíky, bohužel hnusný po ní a kriplové po tatíčkovi. A ty ména! Jindřich a Anděla. Cha, do píči, horší už to snad bejt nemohlo. To je stejný jako s tím mým Marcelem. Do píči, co já těm rodičům udělal! Celej život se vláčím s tím šutrem. To si kurva ty dva blbci co našoustaj zmetka neuvědomujou, že mu můžou ménem zkurvit celej život?! Marcel, už samo to méno předurčuje k tomu bejt terčem šikany. Všichni ty chlapáci Petrové, Tomášové, zkurvený píčusové Pavlové prostě vlítnou na Marcela a dělaj mu z života peklo. Marcelku, zkurvená buzničko, jo takhle mě ty parchanti titulovali. A Marcelka to sralo a žralo, ale co dělat, kurva. Jo, teď bych měl nějakýmu volovi na úřadu vysvětlovat, proč se nechci menovat Marcel! Naseru si do bot, budu stát zase v nějaký podobně posraný frontě jako tady. Ještě větší je sranda s přezdívkama. Kurva takovýmu Tribimu říct do vočí tak jak se mu přezdívá. Tak mám roztrhlou prdel od ucha k uchu. Ten parchant je háklivej na všechno, co se týká jeho posraný persony. Kurva, vrací se smraďoch! Votočím se a čumím do zdi. Kdepak, vodhaduju, že mě ty zmrdi za mnou nezklamou.

"Haló pane, tady je fronta!" Vypískne asi tak třetí kokot za mnou.

"Já jsem tady stál, šel jsem si jen odskočit."

"Jo pane, tak to by mohl říct každý," nedá se chcípáček, "já jsem tady už tři hodiny."

Vidlák zapátrá očima v davu. Atmoška fakt houstne.

"Prosím vás, mně to může dosvědčit támhle pán, říkal jsem mu, ať mi drží místo."

"Helejte, já vás taky neviděl," vyštěkne hovádko za mnou.

Jo, nezklamal. Týpek, kterej se rád nasere ke každýmu konfliktu. Kolem krku zlatej řetěz, že by s ním moh ukotvit Titanik. Nejspíš ňákej světskej. To sou pane parchanti, ale teď mi hraje do karet, pazdrát. Světský, to je smrdutá svoloč, proti nim jsou cigáni navoněný frajeři. S těma ksindlama už jsme měli taky pár problémů. Kurva, ale jednou jim vyfajrovala smradlavá maringotka a byl klid! Stejně jejich zlatý časy skončily s pádem bolševika. Když si vzpomenu, jak sme se u střelnice rvali vo žvejkačky a angličáky! Vypadalo to tam jak když do zpíčenýho Somálska dovezou kus žvance…

"Prosím pane, držel jste mi místo, ne? Jak jsem vám říkal," dožaduje se podpory ichtyl.

Tak a teď to správně načasovat do píči. Musí to sednout jak prdel na mísu. Otočím se, koukám do vidlákova ksichtu. Vidím, jak ten vůl prosí vočima. Nasrat, gumo! Jestli sis, ty hovado, na tendle dnešní sedánek vzal volno, tak tos kurevsky prosral. Koukám mu zpříma do vočí a dělám, že kurva usilovně přemýšlím. Jen se smaž ksindle, neměls mi smrdět u rypáku!

"Tak co, co se jako děje?! Kurva, já tady přece nestrávím mládí," prohodí do dramatické chvilky kolotočář Eda.

Ty vole, do píči, v držce se mu zalesknul zlatej zub! Tak to von bude pouliční směs říznutá nějakým prašivým úkáčkem. Tak to je fakt publikum jak vyšitý. Otočila se i ta kravajzna přede mnou. Jí to samozřejmně může bejt u prdele, ale znáte to. Proč se neporochňat v nějaký fackovačce. Kurva, nádech a… Sázím slova jak nějakej zpíčenej národní umělec na prknech co znamenaj podělanej svět.

"Pane, to jste se asi spletl, vás já vidím prvně v životě. A laskavě se nesnažte předbíhat, my si taky museli vystát tuhle hroznou frontu!"

Ty píčo, špendlík kdyby spad, tak to tady někerejm zmrdům rozerve ušní bubny. Vidlákovi kapku zešedla tlama. Dobrej začátek. Třeba ho sejme infarkt a bude prdel.

"Ale vždyť," zachrčí mu to v krku, "vždyť jste tady všichni viděli, že jsem před chvílí odcházel. "

"Leda hovno strejdo!" štěkne světskej, "neviděl jsem nic, maximálně tak tuhle šílenou frontu, to by moh říct každej a nasrat se dopředu!"

Kdepak, můj člověk! Tyhle světský, to je fakt síla. Chodí to srát do křoví, rypák si to utírá do rukávu… Tleskám! Kurva, vidlák má dost, lapá po dechu. Těžce voddechuje, valí voči, jako dyž kocour sere do řezanky. Světskej se rozhlíží a naparuje jak kohout na hnoji. Důležitej jako kráva. Příjemná změna vod toho jeho: ´super prodloužený let na naší zvonkové superdráze´. Chachá! Zmrd.

"Pane, laskavě se chovejte a mluvte slušně," ohradí se vidlouš.

Sakra, že bych ho podcenil, že by nakonec měl nějakej podělanej vidláckej harvard přes hovna?! Většinou umí tenhle ksindl je řvát a chlastat. Jo, a vobčas voklátit kozu, kterou si postaví do holinek přibitejch do smrdutýho mlatu ve stodole. Tyhle zpíčený vesnický písmáky miluju. Už vidím ty romantický vobrázky. Vesnický učitel a jeho naslouchající žáčci.

"Vometáku podělanej," vyjede světskej, "mě tady nebudeš učit dobrejm mravům, čuráku!"

Hmm, mňam mňam, tak od toho bych se mohl i něco přiučit. Koukám, národní umělec v nadávkách. Kdepak, mám moc rád, když lidi dělaj věci pořádně!

"To teda ne," zakňučí vidlouš a začne se hrabat na svý původní zasmraděný místo.

"Sem ti povídal, táhni do píči, sráči!"

Světskýho pracka vystřelila rychlostí světla. Drapla vidláka za rameno. Kurva, čumím jak piča! Vidlák předvedl něco úžasnýho. Vysmekl se jak nějaká zpíčená kočka z držky pitbulovi. Otočil se kolem svý osy a vší silou praštil světskýho do prsou.

"Hovado," zakňučel kolotočář.

Vidlák se k němu sehnul a do ksiftu mu řičí: "Máš dost?! Máš dost, nech toho, já tady byl, já tady byl, rozumíš!!!"

Světskýho pěst švihla, aniž by to kdokoli kromě toho smrdutce starýho zbystřil. Ten pravej hák vykryl jak nějakej zasranej negerskej bijec v ringu. Rafnul toho píčuse pod krkem, že to v něm zapraskalo jak ve starejch pendlovkách. Do píči, kurva já věděl, proč sem zachoval odstup a nesral se do něj. Edovi lezou voči z důlků. Kurva, vidlouš má přece jen pracky jak lopaty. Ale jak řikám, tyhle zkurvený smradi vod kolotočů maj vždycky něco v rukávu. Minimálně svůj chrchel. Edíkovo koleno se zapřelo do vidlákova rozkroku s nevšední elegancí. Ale asi netrefil přesně, místo aby vidlouš padal k zemi v záchvatech dávení, rozpřáhl se a nekompromisně zasáhl Edíkův ciferník. Křup… Ty vole, ten má nos vraženej až v prdeli. Eda sebou řachnul na zem uprostřed hrobového ticha. Tak a je vymalováno. Šmytec, finíto, spusťte oponu, hovada. Co??Kurva... Hovno!!! Další události se odehrály jak v nějakým zkurveným oparu. Cosi lesklého v Edově ruce. Záblesk. Třesk. Kurva! Ta ženská před náma má úplně zničený šaty vod vidlákova mozku. Kurva, kurva! A tak je to se mnou vždycky.


 

Diskusní téma: Komisní vidlák

Datum 11.11.2011
Vložil papa
Titulek ne

prase nedobytný, hovado zapařený.

Datum 27.01.2009
Vložil jan Vidlák
Titulek jo

u tohodle sem si ustříknul

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode